JAKUB VOSÁHLO: Motivační řeč
Báječní lidé, ahoj Vám. Ahoj i Tobě.
Asi tři týdny po tomto vystoupení odešel můj táta na svůj poslední vandr. Číslo 68.
Ano, je to tak. Můj otec skopal….
Skopal?… Počkej.. Ahááá! Tohle je N! Tvůj otec skonal! To dává smysl… (jen pro zaryté červenotrpaslíkáře… musel jsem to napsat)
Prosím, nekondoluj. Už je to nějaká doba.
Chleba se stále peče, země se stále točí a mamky stále říkají dospělým mužům, co si mají vzít na sebe.
Slova a myšlenky, které s Vámi dnes sdílím, nejsou truchlením nad smrtí nýbrž oslavou žití.
Přátelé. ať už Vás vítr zavál kamkoliv, přeju Vám na Vaší cestě mnoho štěstí a srandy.
Díky za všechnu Vaši pomoc a podporu.
Naplňuje mě vděčnost.
CARPE DIEM!
Jakub Vosáhlo, Havířov
P.S.: Napadne-li Tě někdo, pošli mu to. Děkuji.